Tomáš Klus
05 09
Tomáš Klus
  • Zámecký amfiteátr Buchlovice
  • 5.9.2015 20:00
  • 0 Kč
Koupit vstupenky

Tomáš Klus a jeho Cílová skupina bude v sobotu 5.9. ukončovat 17. ročník Buchlovského hudebního léta a zároveň i letní část své koncertní šňůry po zemích moravských a českých pro rok 2015. Takže to bude poslední možnost letos vidět naživo Tomáše hrát i s kapelou pod širým nebem.

Tomáš bude v Buchlovicích hrát už po třetí. Poprvé se zdejšímu publiku představil v roce 2009 jako předskokan Miro Žbirky a pak znovu o dva roky později už na samostatném koncertu. Letos představí na buchlovickém koncertu i své nové album, které má vydat na konci června. Bude to během tohoto léta jediný samostatný moravský koncert, na němž bude možné slyšet nové album, protože kromě tohoto koncertu bude Tomáš během léta k vidění pouze na festivalech, kde bude s kapelou hrát pouze zkrácené, tzv. festivalové sety.
Vstupenky také v síti:

Ticketportal

Cena v předprodeji 450 Kč.

www.tomasklus.cz

O umělci

Předprodej  vstupenek na www.vichr.cz a www.smsticket.cz

Více informací na tel: +420572551851 

Vstupenky zaoupíte také na www.tomasklus.cz

Tomáš Klus se narodil 15.5.1986 v Třinci. Ještě donedávna se věnoval vrcholovému sportu, dne 26.9.2012 dostudoval herectví na pražské DAMU (získal titul MgA. - magistr umění) a především hraje na kytaru a skvěle zpívá.

 

Muzikant, který si umí sám napsat chytlavou melodii, poutavý text a výslednou píseň dokáže také osobitě interpretovat, to je v dnešní době takřka ohrožený druh. O to větší událostí je, když se někdo takový na naší scéně objeví. 

 

Všechny výše uvedené - a ještě mnohé další - přednosti v sobě spojuje talentovaný písničkář Tomáš Klus. Díky rodičům, velkým hudebním nadšencům, vyrůstal v prostředí festivalů a koncertů. Dodnes také mezi své největší oblíbence řadí Jaromíra Nohavicu, Karla Kryla či kapelu Mňága & Žďorp. Ve své tvorbě navazuje na českou písničkářskou tradici, kterou obohacuje o moderní přístup, mladistvou lehkost, nadhled a vtip. 

 

Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji. 

 

Kvůli sportu také v brzkém věku vyměnil rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění. „Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví dnes Tomáš o nelehkých začátcích v naší metropoli.

 

První příležitost zahrát si živě získal v baru jednoho svého kamaráda. „Zpočátku jsem vytvářel takovou živou hudební kulisu při obědech a večeřích,“ vypráví dnes s úsměvem, „probíhalo to tak, že jsem si na místě vymýšlel písničky ve svahilštině a patřičně “ procítěně“ je předkládal stolovníkům. A oni na to postupně začali reagovat. Nejvtipnější bylo, když za mnou přišel jeden seriózně vypadající pán, poklepal mi na rameno a pochválil mě, že mám fakt povedený texty.“ 

 

Mezi návštěvníky baru si Tomáš postupně získal první příznivce, kteří začali chodit víc za jeho muzikou než za jídlem. „Díky tomu jsem získal možnost zahrát si jednou týdně takříkajíc sám za sebe. Což mě taky donutilo začít psát víc písniček se skutečnými texty,“ směje se Tomáš a s nadsázkou dodává: „Většinou píšu, jak jsem zamilovanej a jak je všechno kolem k ničemu.“ Důležité je však to, že jsou jeho texty autentické, uvěřitelné a navíc hravé. 

 

Tenhle usměvavý mladík s takřka renesančním záběrem má zkrátka charisma, dar okouzlit a strhnout během několika okamžiků. A navíc je výraznou autorskou osobností . Psaní písniček je pro mě ideální protiváha k divadlu, který studuju, jsem v nich sám za sebe, na nic si nehraju, můžu bejt maximálně upřímnej. Navíc mě baví to, jak si lidi v textech nacházejí svoje vlastní příběhy, který s tou mojí původní myšlenkou nemusí mít vůbec nic společnýho. Jak si do nich projektují sami sebe a svoje osudy,“ říká. 

 

Širší veřejnost na sebe poprvé výrazněji upozornil loni v lednu, kdy okouzlil porotu soutěže Czechtalent Zlín. A zvítězil tenkrát nejen u ní, ale také u publika, které si okamžitě získal svým bezprostředním vystupováním, improvizačním talentem a odzbrojujícím showmanstvím. „Nemusím mít plnej sál a hysterický reakce, ale potřebuju vnímavý lidi, který do toho jdou se mnou,“ vysvětluje. 

 

Nabídka na natočení desky na sebe nenechala dlouho čekat. Uplynulé letní prázdniny už trávil ve zlínském nahrávacím studiu. „Hodně jsme se snažili zachytit atmosféru těch úplně prvních demáčů, který jsem si natáčel doma na koleni. Technicky dokonalý a vyumělkovaný nahrávky, kdy se výsledná písnička sestříhá z tisíce stop, mě nebaví. Pak se vytrácí veškerej prožitek. Líbí se mi jednoduchost, takže jsme nahrávali vždycky na jeden zátah a do písniček už pak zbytečně nezasahovali. Do některých skladeb jsme natočili další kytary, basu nebo bicí, ale stále jsme se snažili zachovat ten písničkářskej ráz.“ 

 

Na desce se podíleli renomovaní muzikanti, jako například Petr Vavřík, baskytarista kapely Buty, nebo Jiří Kučerovský, kytarista a zpěvák respektované brněnské kytarovky Animé. Za výsledek si však zodpovídal především Tomáš sám. „O skladbách jsme hodně diskutovali. Rád se nechám poučit, ale nakonec je ta deska především moje vizitka, takže o výsledku si chci rozhodovat sám. To samozřejmě neznamená, že bych měl potřebu na sebe ukazovat prstem a všechny upozorňovat na to, že jsem to celý napsal sám, ale záleží mi na tom, aby byly ty písničky ze mě.“

 

Jako herce jej bylo možno vidět například v seriálu Hop nebo Trop nebo ve filmu Šejdrem. Roli prince Jakuba si zahrál ve vánoční pohádce Tajemství staré bambitky. Na scéně školního divadla DISK účinkoval ve hrách Malá mořská víla, Kazimír a Karolína, Tartuffe, Markéta Lazarová a Racek. Účinkuje ve hře Deadline v pražském divadle Ypsilon. 

 

V roce 2010 se stal zpěvákem roku hudebních cen Óčko a Anděl. V letech 2011 a 2012 získal stříbrného a zlatého Českého slavíka. Tomáš Klus také podporuje charitativní projekty. O Velikonocích roku 2011 odvysílala Česká televize pořad Klus pro Kuře, kde vystoupil jako moderátor i jako jeden z interpretů. V září 2011 vydal svoje album Racek. Součástí bylo i turné po České republice, které bylo dlouho dopředu vyprodáno, včetně tří koncertů v Praze. Klus je schopen při svých koncertech udržet pozornost publika běžně i po dobu tří hodin. Podíl na tom mají rovněž hudební aranže i výrazný kytarový doprovod Jiřího Kučerovského. Tomáš Klus navazuje na domácí písničkářskou tradici a svou tvorbu a interpretaci neomezuje hudebními žánry. Pro Klusovu tvorbu je typický důraz na text a melodii, spolu s vlivy předchůdců a jeho vlastním výrazem. V návaznosti na naši písničkářskou tradici se ve svých textech nebrání komentování situace ve společnosti. 

V roce 2014 Tomáš vydal své album Proměnamě a v témže roce byla odvysílána pohádka Zdeňka Svěráka Tři bratři, kde si Tomáš Klus zahrál prince, svou vysněnou roli.

V roce 2017 Klus vydal 2CD Živ je.